Reklama
 
Blog | Helena Erbanová

Jeden rok

Včerejší večer byl jeden z těch momentů, které se člověka hluboce dotknou a zůstanou s ním na vždycky. Strávila jsem ho ve společnosti magisterských a postgraduálních studentů Antwerpské univerzity na naší promoci. Nebyla to moje první a dokonce ani druhá promoce, přesto byla tahle ze všech nejsilnější. Úhledně rozesazeni v dvoumetrových odstupech v univerzitní aule, s rouškami složenými na vydezinfikovaných stolcích před sebou, jsme poslouchali skvělý proslov rektora Hermana van Goethema, který k nám promlouval o tom, jak neuvěřitelnou příležitost máme právě nyní využít své vzdělání v budování zítřků, které představují tak velké výzvy: hovořil především o ochraně zdraví v souvislosti s pandemií, obrovský důraz kladl na změny klimatu, zmínil i informační technologie, ale především varoval předtím, že nejdůležitější ze všeho bude interdisciplinarita – v našem propojeném světě spolu totiž všechny tyto aspekty souvisí a nejsou izolovanými součástkami. Jeho proslov byl velmi upřímný a pravdivý, bez patosu nebo zbytečného poučování a především v něm zaznívala naděje. Byl to opravdu silný moment, protože v tu chvíli si každý z nás uvědomoval, v jak neuvěřitelném světě  žijeme. Jsme generace, která prožívá jeden z nejzlomovějších momentů v moderní historii lidstva a můžeme – měli bychom! – ho využít k tomu, abychom vytvarovali naši budoucnost takovou, jakou si ji přejeme. Paradoxně to byl včera také na den přesně jeden rok od začátku mého postgraduálního studia programu Energie a klima. Můj život se za ten rok velmi změnil – skončila jsem s prací v Evropském parlamentu, procestovala jsem Asii, narodila se mi dcera, prožila jsem pandemii a vystudovala jsem. A jak se za ten rok změnil svět? Na začátku studia jsem si začala ukládat výstřižky z novin, které se týkaly tématu mého studijního programu a rozhodla jsem se proto udělat si malé ohlédnutí (ne v chronologickém pořadí), jaké zprávy o klimatu hýbaly světem – ty negativní, pozitivní i vskutku bizarní:

 

  • Byl zaznamenán první aktivní únik metanu z mořského dna v Antarktice jako důsledek globánlího oteplování. Jde o silný skleníkový plyn, jeho únik povede k dalšímu nepředvídatelnému oteplování.
  • V Kambodži byly zlikvidovány mokřady za účelem developerských projektů, hlavnímu městu teď hrozí záplavy.
  • Bangladéš zápasila s nejsilnějšími monzunovými dešti za poslední desetiletí a hrozí jí humanitární krize v důsledku obrovských záplav.
  • Austrálie zažila nejhorší požáry v historii.
  • Kalifornie zažila nejhorší požáry v historii.
  • Toyota odhalila plán na vybudování udržitelného města budoucnosti u Fuji, které bude poháněné vodíkem.
  • Prach z australských požárů obarvil ledovce na Novém Zélandu do hněda, odhaduje se, že to podpoří tání ledovců o 30%.
  • V Německu zlevnila dálková železniční doprava v důsledku opatření proti klimatické krizi.
  • The Guardian vydal ve svém editorialu varování, že musíme změnit náš „kult aut“, pokud chceme zachránit planetu.
  • Lyžařská centra ve francouzských, švýcarských a italských Alpách nemají v sezóně dostatek přirozeného sněhu a stávají se závislá na tom umělém. Energeticky i finančně náročné rozprašování sněhu pro pokrývání sjezdovek dále umocňuje klimatickou krizi. Vědci pracují na obřích bílých přikrývkách, kterými budou v letních měsících zakrývat hory, aby neroztály.
  • Darfur si v roce 2003 prošel konfliktem, který si vysloužil přezdívku „první klimatická válka“. V minulém roce se znepřátelené tábory sešly při budování společných zavodňovacích projektů, které jsou jedním z místních adaptačních opatření.
  • Italský lyžařský rezort Val di Sole zakázal používání plastu, protože v blízkém ledovci bylo objeveno velké množství mikroplastů.
  • Volkswagen oznámil, že v roce 2023 vyrobí své milionté elektrické auto.
  • Kalifornské včely čelí nekalým pracovním podmínkám na mandlových farmách.
  • Kolem Mount Everest a napříč Himalájemi se na zemský povrch začíná prodírat vegetace, jde o známku toho, že tato oblast je nejrychleji se oteplujícím regionem na světě. Nárůst vegetace by mohl vést k záplavám.
  • Španělská společnost Novameat odhalila nejrealističtější rostlinný steak na trhu.
  • V roce 2019 dosáhly světové oceány rekordní úrovně oteplení. Teplejší oceány, které jsou za normálních okolností hlavním pohlcovačem oxidu uhličitého, vedou k silnějším bouřkám, záplavám i suchům.
  • Novozélandská premiérka prosadila v parlamentu přelomový zákon na ochranu klimatu zavazující se k dekarbonizaci ekonomiky do roku 2050. Zákon prošel s 199 hlasy pro a 1 proti.
  • Jihoafrický kriket čelil dopadům klimatické krize v podobě vyschlých hřišť. Jižní Afrika měla v posledních letech tak málo deště, že na počátku roku 2018 téměř zcela došla voda. Zavlažování a další podobné užití vody bylo zakázáno.
  • Bývalé senegalské koloniální město Saint-Louis přezdívané Benátky Afriky postupně mizí pod rostoucí hladinou oceánu.
  • 90% z 11 milionů stromů, které byly zasazeny napříč tureckými regiony, uschlo jen pár měsíců po vysázení.
  • Lesotho čelilo hladomoru, místní produkce obilovin poklesla o 60% díky neutuchajícím suchům.
  • V Mexiku zavraždili dva environmentální aktivisty chránící motýly ohroženého druhu monarchy stěhovavého.
  • Francie vydala přelomový zákon, který zakazuje designovým a retailovým značkám ničit neprodané produkty.
  • Globální poptávka po rostlinném mase vzrostla na 5 bilionů USD.
  • Veřejné daně poskytují více než 1 milion USD za minutu na dotacích pro zemědělství, to vede ke zvýšené produkci emisně náročných odvětví, ničení lesů, nadužívání hnojiv a pesticidů a především k plýtvání potravinami.
  • Somálsko čelí hladomoru díky invazi sarančat. Jejich nebývalé množství je způsobeno silnými dešti a cyklonem způsobené globálním oteplováním.
  • Nejprodávanější druh zemědělského pesticidu, který prokazatelně způsoboval poškození mozku u dětí, se konečně přestane vyrábět (avšak kvůli poklesu poptávky).
  • Tunisko začíná s postupným vyřazováním plastových tašek, jejich úplný zákaz je plánovaný na leden 2021.
  • Čmelákům hrozí úplné vymření.
  • Podle zprávy Greenpeace poklesl počet všech živých tvorů na planetě o 68%.
  • Antarktika zažila nejteplejjší den v historii – bylo naměřeno 18,5 °C. Jde o jedno z nejrychleji se oteplujících míst na zemi.
  • Nizozemští vědci navrhují postavit dvě mega přehrady a kompletně uzavřít Evropu před narůstající hladinou oceánů. První z nich by mohla spojit Spojené království s Norskem, druhá s Francií.
  • Statisíce svatojakubských mušlí uhynuly v důsledku vln veder na Novém Zélandu.
  • Světlušky vymírají.
  • Vinařství v Austrálii čelí krizi v důsledku oteplování a hledá nové odrůdy.
  • Polární led taje 6x rychleji než v roce 1990.
  • Evropa zažila nejteplejší zimu v průměru o 3.4 °C teplejší než v období 1981-2010.
  • Pokud se planeta oteplí o dva stupně, riziko vzniku požáru v Austrálii se zvýší 8x.
  • Příroda se vrátila do benátských kanálů s odlivem motorizovaných plavidel v důsledku koronavirové krize.
  • Švédské vinařství zažívá boom, jelikož změna klimatu prospívá odrůdám tradičně pěstovaným na jihu.
  • Britský soud dal za pravdu aktivistům, že dostavba třetí ranveje na letišti v Heathrow je nelegální.
  • Čína se blíží úplnému zákazu plastů na jedno použití.
  • Jižní Afrika zažila za posledních 5 let pouze jednu normální sklizeň. Země je označována jako hotspot klimatické krize. Léta úmorných veder, sucha, záplav a ekonomického chaosu ohrožují živobytí 45 milionů lidí, především žen a dětí.
  • Washington zakázal prodávat lokálně čerpanou vodu v lahvích, voda je tu veřejným majetkem.
  • Na mořském dně bylo odhaleno rekordní množsví mikroplastů.
  • I přes lockdown bude 2020 nejteplejším rokem v historii.
  • Globální emise poklesly díky pandemii o 6-8%. Abychom dosáhli cíle 1,5 °C oteplení, musely by emise každý rok poklesnout o 7,6%.
  • Farmáři na datlových plantáží v Tunisku čelí krizi v důsledku klimatických změn a nedostatku vody.
  • Bristká solární elektrárna v Kentu bude zásobovat 90,000 domovů.
  • Větrná energie zažila boom po celém světě a zbořila tak starý rekord, kapacita větrných elektráren vzrostla o 19%.
  • Mezinárodní spolupráce na uzavření ozonové díry přináší pozitivní výsledky.
  • Vodík dostává centrální roli v evropské environmentální strategii.
  • Plast v oceánech způsobil úhyn více než půl milionu krabů v Indickém oceánu.
  • Apple se zavazuje stát se karbonově neutrální do roku 2030.
  • Greta Thunberg byla časopisem Time zvolena jako Osobnost roku.
  • V listopadu bylo v Amazonském pralese zaznamenáno rekordní kácení.
  • Konzumace masa musí dosáhnout svého vrcholu v roce 2030, jinak to bude mít nedozírné důsledky, varovali vědci.
  • 90% korálů v mělkých vodách Velkého bariérového útesu bylo vyběleno během jediného léta.
  • The Guardian otiskl velkou investigativní reportáž odhalující 20 největších znečišťovatelů planety, kteří měli již od roku 1965 k dispozici vědecké studie poukazující na dopady vypouštění emisí z jejich aktivity. Patří k nim například Shell, Chevron, Exxon, BP, Saudi Aramco a Gazprom.
  • V Británii bylo v loňském srpnu a září vyrobeno více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv.
  • Více než polovina evropských stromů čelí uhynutí.
  • A další a další a další…

Podpořte prosím kvalitní environmentální žurnalistiku – The Guardian, Observer, Deník Referendum, Respekt a další.

Reklama