Evropské vlády selhávají v ochraně proti toxickému znečištění vzduchu. To je titulek zprávy z Guardianu, který mne zaujal v minulém týdnu. Zprávu doprovází statistika udávající, že v roce 2018 způsobilo v Evropě znečištění vzduchu 417,000 předčasných úmrtí (pro zajímavost, k dnešnímu dni zemřelo na Covid-19 v EU 352,456 lidí).
Znečištění vzduchu je jedním z největších zdravotních rizik spojených s životním prostředím. Podle zprávy EEA o stavu kvality ovzduší se Česká republika řadí k šestici nejvíc postižených zemí, kde měřené hodnoty pevných částic pravidelně přesahují hranici, která je ještě udržitelná z hlediska lidského zdraví. Mělo by vás to asi zajímat, zvláště pokud jste starší osoba, dítě nebo plod v děloze a o to víc žijete-li v Ostravě, Opavě či Kamenném Újezdu. Některé vědecké studie navíc už dnes poukazují na korelaci mezi znečištěným vzduchem a větší náchylností k boji s nemocí Covid-19, takže nezabije-li vás jedno, to druhé určitě.
Pozitivní zpráva je, že za posledních deset let nás zemřelo na problémy spojené s toxickým vzduchem o 13% méně. Blbá zpráva naopak je, že namísto investic do zelených opatření, která by mohla vést (nejen) ke zvýšení kvality vzduchu v EU, si díky umné lobby fosilních společností naše plíce jen tak nevydechnou. Á propos, děkujeme Uhelné komisi za její vizionářské rozhodnutí zakopat se v uhelných dolech až do roku 2038 a udržet se tak na krásných předních příčkách nejhorších evropských zemí v boji proti klimatickým změnám. Bravo.